Nazývejte mě, prosím, mými pravými jmény

Neříkejte, že zítra odejdu,
protože i dnes stále přicházím.

cobweb-1025021_640

 

Pozorně se dívejte:
přicházím každou vteřinou, abych se stal
pupenem na jarní větvičce,
drobným ptáčkem s dosud křehkými křidélky,
učím se zpívat v novém hnízdě,
housenkou v srdci květu,
drahokamem ukrytým v kameni.

 

Stále přicházím smát se a plakat,
bát se a doufat,
rytmem mého srdce je narození a smrt
všeho živého.

 

Jsem jepice proměňující se
na vodní hladině
a jsem pták, který s příchodem jara
doletí včas, aby jepici pozřel.

 

Jsem žába šťastně plující
v průzračné vodě rybníku
a jsem užovka, která se tiše blíží
a žábou se nakrmí.

 

Jsem děcko v Ugandě, jen kost a kůže,
s nohama tenkýma jak bambusové hůlky,
a jsem obchodník se zbraněmi,
který smrtící zbraně do Ugandy prodává.

 

Jsem dvanáctiletá dívka,
uprchlice na malé bárce,
která se vrhá do oceánu
poté, co ji znásilnil pirát,
a jsem ten pirát
se srdcem dosud neschopným
vidět a milovat.

 

Jsem členem politbyra
s obrovskou mocí ve svých rukou
a jsem oním mužem,
který svůj dluh musí splatit krví
mému lidu pozvolna umírajícímu
v táboře nucených prací.

 

Má radost je jako jaro, jež zahřívá květiny,
aby rozkvétaly na všech cestách života.
Má bolest je jako řeka slzí, tak obrovská,
že naplní všechny čtyři oceány.

 

Nazývejte mě, prosím, mými pravými jmény,
abych slyšel současné svůj pláči i smích,
abych viděl, že má bolest i radost jedno jsou.

 

Nazývejte mě, prosím, mými pravými jmény,
abych procitl a aby brána mého srdce
mohla zůstat otevřená,
ta brána soucitu.

 

(Thič Nhat Hahn)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>