Objevte skutečný potenciál vašeho mozku!

Objevte skutečný potenciál vašeho mozku! Je neuvěřitelný!

 

Váš mozek je hmota, která se skládá ze 78 % vody, 10% tuku a 8% bílkovin. Váží kolem 1,5 kilogramu a vypadá jako vlašsky ořech. Představuje asi 2 % celkové tělesné hmotnosti, spotřebuje ale 20 % celkové energie. Čím více myslíte, tím více kalorií spálíte.

brain-power

 

Mozková kůra Měkká hmota mozkové kůry, rozdělená na levou a pravou hemisféru, před-stavuje asi 80% celkové hmotnosti mozku. Obě hemisféry jsou propojeny „kabelem“, který se skládá z více než 250 milionů nervových vláken – corpus callosum (kalózní těleso, mozkový trámec či vazník). Ten zajišťuje efektivní komunikaci mezi oběma hemisférami, neboť každá lidská aktivita vyžaduje jejich intenzivní spolupráci. Měkká část mozku je pokryta tenkou vrstvou zvanou neokortex, která se skládá z nervových buněk. V této vrstvě, která má tloušťku asi tří lidských vlasů, je umístěna většina mozkových procesů – myšlení, paměť, řeč a pohyby svalů. Od narození se obě hemisféry začínají specializovat a rozdělovat si úkoly. Tomu se říká proces lateralizace.

 

Více než jeden mozek

Neurologické studie ukázaly, že rozdělení úkolů mezi hemisférami je u každého jedince jiné, ale většina lidí sdílí určité společné vlastnosti. Vše začalo na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, v podstatě objevili, že dvě poloviny vašeho mozku propojené nesmírně komplikovanou sítí nervových vláken, se zabývají převážně odlišnými druhy činností. U většiny lidí se levá hemisféra věnuje logice, slovům, seznamům, lineárním procesům, analýze atd. – takzvaným akademickým aktivitám. Zatímco se levá hemisféra věnuje těmto činnostem, pravá hemisféra odpočívá, generuje viny alfa a je připravená pomáhat. Pravá hemisféra se zabývá rytmem, představivostí, barvou, denním sněním, orientací v pro-storu, tvůrčí činností a rozměry. Dále bylo zjištěno, že jsou-li lidé vybídnuti ke zlepšení duševní oblasti, kterou původně považovali za slabou, zdá se, že toto zlepšení, místo aby snižovalo schopnosti v jiných oblastech, vede k synergickému efektu a zlepšení všech mentálních činností. Na první pohled historie tomuto zjištění odporuje, protože se zdá, že většina „velkých mozků“ byla pokřivená: zdálo se, že u Einsteina a jiných velkých vědců dominovala levá hemisféra, zatímco u Picassa, Cézannea a Beethovena převládala hemisféra pravá. Důkladnější výzkum však přinesl některé fascinující objevy. Einstein propadl ve škole z francouzštiny a mezi jeho záliby patřila hra na housle, malířství, jachting a hry využívající představivost! Einstein připisoval mnoho ze svých důležitých vědeckých objevů hrám s fantazií. Zatímco jednoho letního dne ležel na kopci, představoval si, že jede na slunečním paprsku na konec vesmíru, a když po návratu zjistil, že je„nelogicky“ na povrchu Slunce, uvědomil si, že vesmír musí být zakřive-ný a že jeho dosavadní logické“ vzdělání je neúpiné. Čísla, rovnice a slova, kterými popsal tuto novou představu, tvoří jeho teorii relativity společnou práci levé a pravé hemisféry.

Nálezy vztahujici se k mozkovým hemisférám podporují cvičení, která budete provádět ohledně paměťových systémů, tvorby poznámek a komunikace, stejně jako při tvorbě pokročilých myšlenkových map, protože ve všech těchto oblastech je důležité používat obě poloviny mozku.

 

Vaše mozkové „dálnice“

Ve svém mozku máte nejméně milion jednotlivých neuronů, nervových buněk – to je přibližně množství hvězd v Mléčné dráze! Toto číslo je ještě vice ohromující, když si uvědomíte, že každý z vašich neuronů může být mnoha způsoby v interakci s jedním až sto tisíci dalších neuronů. Neuron je specializovaná nervová buňka, která vysílá elektrické signály. Neurony nepracují samostatně, nýbrž jsou propojeny do obvodů, což tělu umožňuje vysílat po celém těle senzorické a motorické signály. Neurony se skládají ze tří hlavních částí: z těla buňky, jednoho axonu a několika dendritů. Úlohou dendritů je přijímat informace a být ve styku s ostatními neurony, při čemž dochází k přenosu elektrických signálů. Axon je prodloužením nervové buňky a jeho úlohou je vysílat signály jiným neuronům. Většina neuronů má mnoho dendritú a jediný axon.
Neurony využívají svou specifickou strukturu k přijímání a vysílání signál“ Každý jednotlivý neuron přijímá informace od tisíců jiných neuronů a Posílá je dále dalším tisícům jiných neuronů. Informace se přenáší mezi neurony díky procesu zvanému neurotransmise. Neurotransmise se odehrává v prostoru mezi nervovým zakončením a dendrity další buňky. Tento prostor se nazývá synapse a spojení mezi dvěma neurony se říká synaptická vazba.

 

Synaptické vazby a „duševní události“

Jaký má toto vše význam pro učení, myšlení a paměť? Již před dlouhou dobou bylo prokázáno, že počet synaptickych vazeb spojených s určitými daty určuje kvalitu jejich zapamatování – jinými slovy, čím více současných vazeb existuje při ukládání informace do mozku, tím větší je pravděpodobnost, že bude možné tyto informace opět vyvolat. Pokaždé, když se zabýváte nějakou myšlenkou, se sníží biochemický a elektromagneticky odpor podél dráhy, po které je tato myšlenka přenásena. Je to jako klestit si cestu lesem. První průchod je obtížný, protože se musíte prodírat podrostem. Podruhé je cesta snazší, protože použijete stezku, kterou jste si dříve vyčistili. Čím častěji po této stezce cestujete, tím menší je odpor, se kterým se setkáváte, až nakonec, po mnoha opakováních, budete mít širokou, hladkou cestu, která nepotřebuje žádné nebo jen málo čištění. K podobné situaci dochází i ve vašem mozku, takže čím častěji si opakujete vzorce nebo myšlenkové mapy, s o to menším odporem se setkáváte na cestě k nim. Také platí – a to je velmi důležité -, že opakování samo o sobě zvyšuje pravděpodobnost opakování. Jinými slovy, čím častěji dojde k nějaké„duševní události“, tím větší je pravděpodobnost, že k ní dojde znovu.

Vzájemné vazby mezi vašimi „malými šedými buňkami“ V době, kdy jsem psal v roce 1973 první vydání knihy Používejte hlavu, se odhadovalo, že počet permutací mozkových buněk může dosahovat čísla vyjádřeného jako jednička následovaná osmi sty nulami. Abyste si uvědomili, jak je toto číslo obrovské, můžete je srovnat s jiným údajem o našem vesmíru, týkajícím se jedné z jeho nejmenších částí, atomu.
Atom – jedna z nejmenších známých částic. špička vašeho prstu je tvořena několika miliardami atomů, celkový počet atomů ve vesmíru je odhadován jako číslo tvořené desítkou následovanou stem nul.
Největší věc, kterou známe, je vesmír sám. Počet atomů ve známém vesmíru je dle očekávání ohromný: desítka, za kterou následuje sto nul. Vedle počtu možných myšlenkových map v jednom mozku však vypadá i toto číslo malé

1 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 00

 

Koncem šedesátých let vědci spočítali, že počet různých vzorců, které mohl počet bilion jednotlivých nervových buněk ve vašem mozku utvořit, bylo číslo tvořené jedničkou následovanou osmi sty nulami. Nedávné odhady však říkají, že i toto číslo je příliš malé

Krátce po uveřejnění prvního vydání knihy Používejte hlavu přišel doktor Pjotr Anochin z Moskevské univerzity, který strávil několik posledních let života studiem schopností mozku zpracovávat informace, s tvrzením, že i číslo tvořené jedničkou následovanou osmi sty nulami je hrubým podceněním skutečnosti. Nový odhad, ke kterému dospěl, byl konzervativní s ohledem na relativní neohrabanost našich měřicích přístrojů v porovnání s neuvěřitelnou komplikovaností mozku. Číslo, se kterým přišel, nebyla jednička následovaná osmi sty nulami. Dr. Anochin prohlásil: Schopnost mozku vytvářet vzorce – neboli počet „stupňů volnosti“ mozku je tak velká, že zapsat možný počet normálním rukopisem by si vyžádalo řádek textu dlouhý deset a půl milionu kilometrů. Při takovém počtu možností je mozek klaviaturou, na které je možno zahrát stovky milionů různých melodii – aktů chování nebo chápání. Není žádný Člověk, ani nikdy nebyl, který by se byt‘ jen přiblížil úplnému využití svého mozku.

 

Nepřijímáme žádná omezení síly mozku, je bez hranic!

 

(zdroj. Používejte hlavu, autor Tony Buzan)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>