David a Goliáš

david a Golias

 

Autor Malcolm Gladwell, narozený 3. září 1963, je současný kanadský novinář a spisovatel. Vystudoval University of Trinity College v Torontu. Během své kariéry přispíval například do The American Spectator, The Washington Post a The New Yorker. Znám je ale především díky svým knihám Bod zlomu: O malých příčinách s velkými následky (2000), Mžik: Jak myslet bez přemýšlení (2005), Mimo řadu: Anatomie úspěchu (2009). Jeho poslední knížka nese název David a Goliáš: Outsideři, odpadlíci a umění bojovat s obry (2014)

 

 

Na začátku knihy stojí biblické podobenství o vítězví malého chlapce nad obrem. Autor detailně rozebírá tento slavný příběh, známá i méně známá fakta a podrobnosti o tom, jak byl Goliáš poražen. David byl totiž vyzbrojen velice ničivou zbraní – prakem. Projektil jím vržený lze připodobnit ke střelné zbrani ráže 45mm. Jakou šanci měl tedy Goliáš, když byl vyzbrojen jen krátkým mečem a kopím? Tento příběh ukazuje, že i naprostý slaboch může zvítězit. Stačí jen změnit přístup k boji, udělat něco nečekaného, nestandardního, nepředvídatelného. A o tom právě kniha je: na životních příbězích mnohých outsiderů líčí jejich vítězství. Rozebírá strategie, které je dovedly k úspěchu. Připodobňuje je k historickým událostem, které stejně tak končily překvapivým triumfem. V knize se různě prolínají příběhy z dávné historie a současnosti, autor na nich názorně demonstruje příklady toho, kdy došlo k chybným odhadům vývoje či naprosto nečekaným zvratům ve prospěch slabší strany.

 

  • Už v první kapitole narazíme na Davida a Goliáše. Příběh Viveka Ranadivého, který se dostal k basketbalu a jako trenér měl vést tým dvanáctiletých hráček, jež byly naprostými outsidery. Trenér je naučil taktiku celoplošného tlaku, styl hry, který se odlišoval od běžných zvyklostí. Díky tomu byly schopny porazit mnohem silnější soupeře, pro které byl tento způsob hry neznámý a kteří tím pádem nedokázali využít svých kvalit a talentu. (Taktika celoplošného tlaku využívá maximální agrese už při rozehrávce soupeře, hráči tak na rozehrání nemají téměř žádný čas, což způsobuje stres a zmatek. Tím získává výhodu aktivnější a rychlejší tým, byť s horší technikou hry.) „Úsilí může přebít schopnosti, konvence jsou od toho, aby se zpochybňovaly.“
  • Kapitola druhá dokládá fakt, jak často se pleteme v tom, co vnímáme jako výhodu a nevýhodu. Nezřídka to bývá naopak! Tuto skutečnost ukazuje na příkladu vlivu počtu žáku ve třídě na jejich výsledky. Příliš málo žáků snižuje výkonnost a příliš mnoho žáků ji snižuje také. Autor dále poukazuje na výchovu dětí v chudých rodinách, jež mají mnohem větší motivaci dosahovat úspěchů, a dává ji do kontrastu s problémy výchovy dětí v milionářských rodinách, které nemají motivaci čehokoliv dosáhnout, protože už vše mají. Ztrácejí tak vlastní hodnotu. Tento princip lze demonstrovat na grafu, kde křivka nejdříve stoupá až do místa, kde dosáhne kritického bodu, od něhož pak klesá dolů – křivka obráceného tvaru U. K tomuto principu se autor vrací i v dalších kapitolách knihy. Je proto velmi zásadní, lze jej vypozorovat všude tam, kde vládne nějaká autorita.
  • Třetí kapitola nás zavede do Francie kolem roku 1860 za malíři impresionismu, kteří se snažili prosadit v galerii Salon. V té době je veřejnost neuznávala, bylo nesmírně těžké se prosadit, proto se rozhodli uspořádat svou vlastní nezávislou výstavu. Díky tomu mohli upoutat pozornost a vyniknout vice, než by to bylo možné ve velké galerii. Fenomén relativního strádání „efekt velké ryby a malého rybníka“. Autor tento fenomén také demonstruje na příběhu dívky, která si vybrala těžší vysokou školu. I přesto, že byla dříve premiantkou, v konkurenci dalších studentů na tak presztižní univerzitě si začala připadat méněcenná a její motivace klesala rychle dolů. Byla tak malou rybou ve velkém rybníce stejně jako malíři, kteří se nemohli prosadit v nejslavnější galerii Salon. Z toho plyne poučení, že je v některých případech výhodnější volit malý rybník, kde se můžeme stát velkou rybou!
  • Čtvrtá kapitola představuje dyslexii jako možnou výhodu. Mnoho úspěšných lidí patří mezi dyslektiky. Přímo neuvěřitelné příběhy dyslektiků, kteří i přes své omezení dokázali vyniknout. Dyslexie vás – v tom nejlepším případě – donutí rozvinout dovednosti, které by se jinak možná vůbec neprojevily. Naučit se zvládat možnost prohry je opravdu dobrá příprava na kariéru ve světě byznysu.
  • Následující pátá kapitola líčí urputný boj s luekémií u malých dětí v 60. letech. To, jak se vyvíjela chemoterapie. Při čtení těchto stránek mi běhal mráz po zádech. Jen málokdo si dokáže předstvit, jaké hrůzy v té době takto postižené děti musely zažívat. Autor velice živě popisuje podmínky, v jakých tehdy pracovali lékaři. Drastické metody odběrů kostní dřeně. Evoluci léčby, která se zpočátku zdála býti beznadějnou.
  • V kapitole šesté autor zkoumá princip těsného úniku.Těsný únik vás zničí, ale z úniku z bezpečné vzdálenosti vyjdete silnější. Tento fakt vysvětluje příběh bombardování Londýna za 2. světové války. Lidé, kteří unikli z bezpečné vzdálenosti, přestali mít strach. To stejné ukazuje i příběh Martina Luthera Kinga. Problém segregace v Birminghamu a boj za práva černochů v USA. Další ukázka toho, jak slabší porazili silnějšího.
  • V kapitole sedmé jsem narazil na dosud neznámý pojem „LEGITIMITA“ – neboli princip legitimity. Legitimita je založena na třech kritériích. Za prvé, lidé, od kterých se žádá poslušnost vůči autoritě, musí mít pocit, že mají právo mluvit – že pokud se ozvou, budou vyslechnuti. Za druhé, zákony musí být předvídatelné. Musí fungovat rozumné očekávání, že zítra budou pravidla v zásadě stejná jako dnes. A za třetí, autorita musí být spravedlivá. Nemůže zacházet s jednout skupinou jinak než s druhou. Tento princip demonstruje příběh ze Severního Irska – Belfastu. Protestanští loyalisté zde útočili na zdejší katolickou menšinu. Anglie na řešení tohoto problému přivolala armádu a snažila se konflikty řešit hrubou silou. Pralelelně s tímto příběhem běží další vyprávění z USA, z chudé čtvrti Bronsville v New Yorku. Vysoká kriminalita způsobená nadměrným uplatňováním síly – ztrátou legitimity. Místní policistka využila nestandartní řešení problému. Namísto hrubé síly použila lidskost. Vzkřísila tak legitimitu, což zbůsobilo zásadní obrat v chování v této kriminalitou sužované čtvrti.
  • Předposlední osmá kapitola vypráví příběh Mika Reynoldse a jeho dcery Kimber, jež byla zavražděna v autě při přepadení před restaurací. Mike se po této zdrcující události rozhodl udělat vše pro to, aby už k ničemu podobnému nikdy nedošlo. Navrhl zákon 3x a dost (po třech po sobě jdoucích zločinech tvrdší tresty). Následné referendum s více jak 70% převahou zajistilo jeho přijetí. Nejdříve se to zdálo býti dobrým řešením. Po delší době se však kriminalita začala zvyšovat a zákon nepůsobil tak, jak se předpokládalo. Pro srovnání autor líčí příběh rodiny Derkensenových, kterým také zavraždili dceru. Rodiče však dokázali vrahovi odpustit. Možná to zní neuváženě a nespravedlivě, ale v odpuštění je ohromná síla. V kontrastu s příběhem Mika Reynoldse, jenž se se ztrátou dcery nikdy nesmířil a stále živil staré rány místo toho, aby začal žít nový život s tím, že přijme to, co mu osud přinesl, působí příběh jako druhá strana mince. Druhá alternativa, díky níž dokázala rodina odpustit, jim pomohla zachránit manželství a stejně tak i zdravý rozum. „Nepřiměřeným uplatňováním síly vznikají problémy s legitimitou a síla bez legitimity vede ke vzdoru, nikoli k podřízení.
  • Závěrečná kapitola shrnuje většinu principů z celé knihy v příběhu o židech z Francie z období 2. světové války, kteří se ukrývali v horské vesničce. Ta úspěšně vzdorovala tehdejším nařízením. Poskytla tak azyl stovkám židovských dětí. David opět porazil Goliáše!

 

Celá kniha je protkaná ohromujícími příběhy lidské síly a odvahy čelit přesile. Možná až trochu chaotické dějové linie, které se vzájemně proplétají. Kniha na mě působila nevyváženě. Chyběla mi nějaká ústřední myšlenka. Dozvěděl jsem se hodně nových informací z historie. Toto dílo však není přímo knihou osobnostního rozvoje. Spíše je přehlídkou paradoxů a nečekaných zvratů. Jako dva nejzásadnější principy hodnotím „křivku obráceného U“ a „legitimitu„. Knihu tak mohu doporučit hlavně lidem ze zájmem o historii. Po přečtení budete mít větší přehled a možná také přehodnotíte zažitá dogmata, protože to, co na první pohled vypadá jako nevýhoda, může být právě tou vaší hlavní výhodou.

 

 

Martin Palla 30. 4. 2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>